Home > Články > Velbloudí štafeta začíná

Velbloudí štafeta začíná

Rozhovor s Vojtěchem Lapuníkem.

Po sérii Velbloudem doma Vám přinášíme novou sérii - Velbloudí štafeta.

Jedná se o rozhovory s hráči, kde se budeme ptát jak na praktické otázky, zajímavosti, tak otázky z lehčího soudku. Gró této série bude vždy lehce kontroverzní nominace dalšího hráče, se kterým uděláme příští rozhovor. A jelikož máme nyní všichni dost času, nebude se jednat o krátkou záležitost.

Jako první přišel na řadu plzeňský útočník Vojta Lapuník.

Věk: 22 let
Post: útočník
Mateřský klub: Kanonýři Kladno
Počet odehraných zápasů v základní části: 18
Body v základní části: 15 (10 gólů, 5 asistencí)
Trestné minuty: 12

Ahoj Lapi,

moje první otázka směřuje k tomu, jak si se do Plzně vlastně dostal. Všichni již vědí, že jsi z Kladna, ale přibliž nám svoji cestu do FbC Plzeň.

Původně jsem s florbalem začínal v jedné vesnici poblíž Kladna, ale zhruba po roce jsem ke svému prvnímu ligovému zápasu skutečně nastoupil až za tým Fbc Kladno (nynější Kanonýři Kladno), kde jsem taky strávil celou svou mládežnickou kariéru. Po dokončení střední školy na Kladně, jsem se rozhodl pro pokračování ve studiu a to na plzeňské ZČU. Jelikož jsem nikdy nebydlel přímo na Kladně, tak jsem již měl zkušenosti s dojížděním za školou i florbalem a nutno dodat, že se nejednalo o zrovna pozitivní zkušenosti, proto jsem měl jasno, že s novou školou si chci najít v Plzni také nové florbalové působiště. Výběr nového klubu jsem příliš nepromýšlel a jednoduše kontaktoval největší klub v Plzni a zbytek už znáte.

Než se dostaneme k současné sezóně, mohl bys nám v krátkosti shrnout pocity z Tvého dosavadního působení v FbC v předchozích sezonách?

Upřímně musím přiznat, že přestup z ambiciózního Kladna byl pro mě velkou změnou snad ve všem, co jsem ve florbale znal. Od vedení a vystupování klubu, až po přístup hráčů k tréninkům a k florbalu samotnému. Na druhou stranu jsem si na nově nastolené standardy zvykl a nyní mi více než vyhovují. To nejspíš trochu souvisí s tím, že v mém životě už florbal není tak klíčový, jak býval. Nyní je však vidět, že se florbal v Plzni profesionalizuje a s nástupem mladších hráčů dostává i nové impulzy k tvrdé práci. Je znát že florbal v Česku stále roste.


Oklikou jsme se tedy dostali k sezoně právě uplynulé. Jak ji hodnotíš z týmového a osobního hlediska?

Myslím, že po dvou sezonách, kdy jsme v museli bojovat o samotné setrvání v lize, bylo play-off příjemnou změnou, i když pouze ve zkrácené formě. Ke kladnému hodnocení sezóny, z týmového hlediska, také přispívá dobrý výkon ve dvou zápasech play-off, které jsme stihli odehrát. Asi jedinou kaňkou na sezóně byla nepříjemná série proher, která poměrně přesně korelovala i s mými osobními výkony. Tudíž do příští sezóny už víme, že k dobrému umístění povedou pouze konstantní výkony a na to se také zkusíme zaměřit.

Sezona Vám skončila v rozběhnutém play-off vinou vyšší moci. Jaké byly Tvé pocity v pátek 13.3. bezprostředně po tom, co jsi zjistil, že si tento rok již nezahraješ? Jak ses s tím vyrovnal?

Byl jsem naštvaný. Minulou sezonu jsem také nemohl dohrát vlivem zranění, ale tohle bylo jiné. Ukončení sezóny, bez jejího dohrání, je jako kdyby vám někdo vypnul film těsně před koncem a nenechal vás ho dokoukat. Prostě vás to nenechá spát. Jsem opravdu zvědavý, jak se na tuhle událost budeme dívat za pár let.


Jak trávíš dny v karanténě? Dostane se nějaký čas i na florbal?

Většina mého času je vyhrazena na školu, jak tomu je i za normálních okolností. I když mi kontaktní výuka chybí, tak naštěstí máme hned několik projektů, na kterých je možné pracovat z domova a profesoři jsou velmi vstřícní a nemají problém projekty řešit skrze email. Takže co se týče studia, nezahálím.
Bohužel z florbalového hlediska to tak jednoduché není. Samozřejmě plním plán fyzické přípravy a občas si udělám i vlastní trénink, ale florbalku si vezmu do ruky jen jednou za čas, protože nemám doma zrovna nejlepší podmínky pro individuální tréninky. Co mi však schází úplně nejvíce, jsou zápasy. Jsem totiž docela soutěživý a nedostatek adrenalinu při zápase nebo při speciálních trénincích na Roudné mi opravdu chybí. Snažím se to kompenzovat hraním deskových nebo počítačových her, ale není to ono.


Co očekáváš od nastávající sezony?

Očekávám, že budeme dobře připraveným týmem schopným zúčastnit se boje o postup do první ligy.


Zajímavosti

Jaký týmový zážitek na hřišti v Tobě zanechal největší stopu za tu dobu, co jsi v FbC?

Asi nejlepší zážitek, co jsi vybavím, je výhra 6:5 nad Bučis Teamem v právě skončené sezoně. Hrálo se o první místo a nám se povedlo skórovat dvě vteřiny před závěrečnou sirénou. To byl opravdu skvělý pocit.

A Tvůj osobně nejlepší moment v FbC?

Přestože jsem měl několik hodně povedených zápasů, tak za úplně nejlepší, možná spíš bizarní, moment považuji svůj gól na 3:2 proti Benešovu v této sezóně. Byl to totiž zápas, kde bylo vlastně všechno špatně. Na zápas jsme jeli bez trenéra. Já navíc jel bez svých florbalek, které se zasekly na cestě zpět z Anglie, kde jsem trávil prázdniny. Dokonce se mi povedlo splést si den zápasu a proto promeškat společný odjezd na zápas, po velmi náročném večeru. Díky neohrožené jízdě Daniela Čížka, jsme jen těsně stihli začátek zápasu. Poté jsem celý zápas hrál opravdu hrozivě a kdyby byl na zápase přítomný trenér, tak by mě určitě posadil na střídačku. Ale i přes všechny nepřízně osudu, jsem tři minuty před koncem trefil horní roh brány a po gólu Vojty Kuneše jsme dokázali vyhrát 4:2.

A co nejhorší moment, který jsi v FbC zažil?

Bohužel mě napadá hned několik okamžiků, ale ten vůbec nejhorší byl hned v mé první sezoně, kde jsme v pátém rozhodujícím zápase play-off proti Mukařovu nedokázali udržet třígólový náskok a díky tomu nám sezona skončila.


Z lehčího soudku

V Áčku jste poměrně vyhlášení tím, že se spolu rozhodně nenudíte. Můžeš prozradit nějakou zákulisní historku spojenou s florbalem, kterou považuješ za rozumnou ke zveřejnění?

Bohužel asi nejsem úplně kompetentní k tomu rozhodnout, který zážitek je a který není rozumný ke zveřejnění. Avšak abych úplně nezklamal, tak mohu zmínit zážitek z Pelhřimova, kam s námi jel v roli fanouška také Vencík Khek. Ještě před začátkem utkání předvedl Vencík pelhřimovskému publiku úžasný beat box a velice kvalitní break dance. Myslím, že nás tento moment jako tým stmelil a dokázali jsme tak úspěšně dovést zápas k prohře.


Nominace

Jelikož budou tyto rozhovory takový téměř nekonečný seriál, ráda bych Tě na závěr poprosila, abys nám v krátkosti představil svého libovolného spoluhráče a tím nám vlastně hodil rukavici, protože příště vyzpovídáme jeho.

Myslím si, že na další díl rozhovorů nemůže být nikdo lepší než jednoznačně nejlepší hráč našeho týmu. Už ve svých devatenácti letech prakticky živoucí legenda klubu. Muž s velkým srdcem a také velkým břichem. Mistr comebacků Vít „Proč si dneska přišel na zápas“ Malý :-)

Děkujeme Ti za rozhovor a nominaci a přikládáme jednou vtipnou fotku na závěr.


Partneři

Plze?
Plze?ský kraj
?eský florbal
MŠMT
M?stský obvod Plze? 3
M?stský obvod Plze? 1
Pešek technology
Účto 33
E.T.B. Solar
BSJ Group
Autoprodej Šrámek
Levná kanalizace
Atawa
LineaHome
SOS print
Česká obec sokolská
MCDAVID
Unihoc
Zone