Home > Články > Velbloudí štafeta

Velbloudí štafeta

Rozhovor s Pepou Tomáškem.

Dnes jsme si pro Vás připravili již pátý díl Velbloudí štafety, kdy jsme vyzpovídali Josefa Tomáška.

Pro ty, kdo by tento projekt četli poprvé se jedná o obsáhlé rozhovory s hráči, kde se ptáme jak na praktické otázky, zajímavosti, tak otázky z lehčího soudku a vždy rozhovor zakončíme nominací dalšího hráče k rozhovoru.

Věk: 20 let
Post: útočník
Mateřský klub: GO - GO Horšovský Týn
Počet odehraných zápasů v základní části: 16
Body v základní části: 11 (5 gólů, 6 asistencí)
Trestné minuty: 20

Ahoj Pepčo,

k dnešnímu rozhovoru Tě nominoval Tvůj spoluhráč Vojta Kuneš. Teď máš možnost mu poděkovat nebo jeho volbu okomentovat.
S Vojtou máme již několik let velmi dobrý přátelský vztah a tak nějak jsem to očekával, když jsem minulý týden viděl jeho video. Každopádně mu moc děkuji za možnost k další prokrastinaci a nevěnování se škole.

Za poslední dobu jsi získal pár zajímavých přezdívek. Které to jsou a jak jsi k nim přišel?

Všem známá 21letá legenda Venca Zábran už vymyslel mnoho přezdívek pro několik našich hráčů a i já jsem se stal právoplatným terčem. Bylo to v období, kdy se mi nic nedařilo a neměl jsem moc chuť a píli se sebou cokoliv dělat a bylo to znát, byl jsem jedním z nejpomalejších na hřišti a vysloužil jsem si tak přezdívku SLOW ME (SSL, PPL), jak jen chcete, verzí je několik. Každopádně této přezdívky se asi nezbavím, ale dovoluji si říct, že to již není dávno pravda a štafetu by po mně měl převzít jiný Off Season.

Do FbC jsi přišel z Horšovského Týna. Popiš cestu, jak ses k nám dostal.

Pokud si pamatuji správně, byla to doba, kdy nás tu bylo několik výborných kluků, kteří již v Horšáku neměli kam pokračovat, protože junioři by se již do soutěže nepřihlašovali. Na dorostenecké kategorii to v Horšovském Týnu končilo. Proto všem známá legenda našich florbalových životů, Karel Hencl, pro nás zařídil přestup do plzeňského klubu FbC, kam jsme nakonec všichni opravdu zamířili. S tímto přestupem mi utkvěl v paměti rozhovor, který jsem vedl s bývalými trenéry FbC - po té co se mě zeptali, kde jsem doposud hrál, jsem odpověděl, že odjakživa hraji v obraně a oni mi na to řekli: ,,Tak půjdeš hrát do útoku!“. A tak jsem šel.

Než se dostaneme k současné sezóně, shrň nám v krátkosti pocity z Tvého dosavadního působení v mužském Áčku v předchozích sezonách?

V mužském Áčku jsem poměrně krátce a vlastně až poslední dva roky mi bylo dopřáno stálé místo na hřišti. Do té doby, co jsem hrál ještě za juniory, pro mě v tak nabitém kádru nebyl prostor. V poslední době se však karty obrátily a z tehdejší mužů zůstalo jen pár jedinců. Zbytek týmu se tak rapidně omladil právě námi juniory. Kdybych měl vyjádřit své pocity o působení v mužském Áčku, nemůžu se vyjádřit nijak negativně. Jsme skvělá parta lidí s nekonečnou zásobou výborných vzpomínek a širokou škálou humoru.

Pojďme se tedy podívat na nedávno ukončenou sezonu. Jak ji hodnotíš z týmového a osobního hlediska?

Začnu tedy týmovým zhodnocením, kde se nám právě ukončená sezona oproti minulým velmi vydařila. Sezonu jsme vlastně odstartovali nejlépe, jak jsme mohli a ač to bylo ovlivněno hodně štěstím, vybojovali jsme 2. místo na turnaji Czech Open ve skupině PRO, což byla prostě neskutečná pecka. Dalším úspěchem bylo po dvouleté šňůře play-down vybojování vymodleného play-off. Tým byl tuto sezonu velmi mladý a dovolím si říct, že občas i nedostačující na Národní ligu. Ale i přes tento fakt a několika zápasové vyhoření v druhé části sezony, jsme dosáhli vytouženého play-off, což nelze hodnotit negativně.
Z mého osobního pohledu se mi sezona vlastně moc nevydařila, ač jsem na hřišti nepodával vůbec špatné výkony. Za mou nevydařenou sezonu především mohly moje neustále zraněné kotníky. Ve finále jsem kvůli nim přišel o 7 zápasů z 22.

V prvním zápase play-off se ti stalo přihodilo nepříjemné zranění, kdy jsi z hřiště zamířil rovnou do nemocnice. Co se ti vlastně stalo? Jsi už v pořádku?

Jeden z protihráčů Orky mě strčil do zad přes mantinel a já jsem si na dvakrát rozsekl hlavu hned v prvním zápase. Po tom úderu do hlavy jsem byl otřesený, ale odešel jsem po svých. Všude byla spousta krve, ani jsem přes ní nic neviděl. Sedl jsem si jen k dveřím haly, kde mě jedna paní ošetřovala (Andrea Čelakovská, pozn. redakce. Tímto děkujeme!) a já jen poslouchal, jak můj tým prohrává. Těsně po skončení zápasu přijela záchranka a jelo se šít. Nakonec mi ty rány našli na hlavě dvě, dohromady 11 stehů. Už mám jen jizvy, které se hojí.

Sezona Vám skončila v rozběhnutém play-off vinou vyšší moci. Jaké byly Tvé pocity v pátek 13.3. bezprostředně po tom, co jsi zjistil, že si tento rok již nezahraješ? Jak ses s tím vyrovnal?

Já už jsem měl tímto incidentem ukončenou sezonu mnohem dřív, plus jako bonus jsme oba zápasy těsně prohráli. Takže od bezmoci jakkoliv klukům pomoct, až po vztek, že se na hřiště tento rok již nepodívám, jsem se s tím vyrovnal vcelku v pořádku díky následnému vyndáním stehů z mého čela. Každopádně si myslím, že bych byl schopný hrát už to pondělí po pátku 13., kdy se sezóna ukončila.


Jak trávíš dny v nouzovém stavu? Dostane se nějaký čas i na florbal?

Abych byl upřimný, svůj čas trávím především u počítače, ať už řeším věci do školy nebo hraji hry. Avšak velkou část této doby věnuji i svému tělu a poměrně dost cvičím a běhám. Bohužel pro mé zlepšení se na florbalce nic moc dělat nemůžu, protože nemám potřebné prostory a kdybych si dovolil s florbalkou lítat u nás doma, tak by se mnou máma udělala rychlý proces.


Tento týden Vám začínají tréninky, těšíš se? Připravoval ses nějak, abys na prvním tréninku neudělal ostudu?

Jak jsem již říkal, snažím se sebou něco dělat. Naše individuální letní příprava, kterou máme zadanou, mi ke zlepšování dost dopomáhá. Ne ale že bych se nějak zvlášť připravoval. Co to je za otázku proboha, jasně že se těším! Už se nemůžu dočkat, až se obuji do sálovek a zas vlítneme do haly.

Co očekáváš od nastávající sezony?

Ono to není lehké tak odhadnout, ale postupným získáváním zkušeností našich mladých hráčů a možného navrácení pár skvělých hráčů zpět do Plzně, bychom to mohli opět pořádně rozjet a všem dokázat, že nejsme tým do play-down nýbrž do play-off.

Zajímavosti

Jaký týmový zážitek na hřišti v Tobě zanechal největší stopu za tu dobu, co jsi v FbC?

Myslím že to bylo, když jsem byl prvním rokem junior a pořád jsem se seznamoval s rolí útočníka. Hráli jsme s Děčínem v již mnohokrát zmiňovaném Novém Boru. Bohužel se náš brankář zranil a jeden z hráčů musel do branky. Kdo do té doby neznal pojem ostré bloky, tak ho poznal právě tam. Ač jsme zápas prohráli, byl to skvělý týmový výkon, který jsme předvedli pouze v sedmi lidech. To se jen tak nebude opakovat.

A Tvůj osobně nejlepší moment v FbC?

Tento moment se také odehrál, když jsem byl prvním rokem junior. Hráli jsme pro tým nedůležitý, ale pro mě ve finále důležitý zápas s velkou hodnotou a to z důvodu zvětšení si sebevědomí. Hráli jsme proti Ústí B a v té době náš trenér Jára Täuber, mi po jednom momentu vynadal, proč nestřílím z první. Ten zápas jsem vstřelil 7 gólů a všechny byly z první. Pro mě nezapomenutelný zápas.

A co nejhorší moment, který jsi v FbC zažil?

Za nejhorší moment bych asi označil právě letošní nedohrané play-off, které mi překazila, jak jsem již zmiňoval, rozseknutá hlava. Ten pocit, kdy jsem nemohl průběh konce prvního zápasu nebo zápas druhý, nijak ovlivnit.

Z lehčího soudku

V Áčku jste poměrně vyhlášení tím, že se spolu nenudíte. Můžeš prozradit nějakou zákulisní historku spojenou s florbalem, kterou považuješ za rozumnou ke zveřejnění?

Jak všichni ví, pár historek by bylo až moc divokých ke zveřejnění, ale rád bych navázal na historku Vojty Kuneše, kdy si jeden z našich spoluhráčů udělal v nákupním košíku velmi zajímavou objednávku v McDrivu. Já bych ale rád připomněl jiného spoluhráče, který si v tento moment prostě od toho mekáče otevřel dveře a svou objednávku si šel sám vyrobit a poskládat přímo do kuchyně.

Nominace

Kterého svého spoluhráče bys nominoval k dalšímu rozhovoru?

Dalším člověkem, kterého bych rád nominoval bude osoba, se kterou jsem se v podstatě seznámil až po přestupu do Plzně a hrál s ním skoro vždy ve stejné lajně. Je to nám všem známý terminátor s platinovým vylepšením na čele jehož revírem je především smrtelná speed-zona na levém mantinelu - Mates (Pošťák) Vošťák.

Děkujeme Ti Pepčo za rozhovor a přikládáme Tvou vtipnou fotku.


Partneři

Plze?
Plze?ský kraj
?eský florbal
MŠMT
M?stský obvod Plze? 3
M?stský obvod Plze? 1
Pešek technology
Účto 33
E.T.B. Solar
BSJ Group
Autoprodej Šrámek
Levná kanalizace
Atawa
LineaHome
SOS print
Česká obec sokolská
MCDAVID
Unihoc
Zone