Home > Články > Rozhovor s Janem Faitenhanzelem

Rozhovor s Janem Faitenhanzelem

Rozhovor s navrátilci mužského Áčka.

Tuto sezonu se k velbloudům vrátil také plzeňský odchovanec Jan Faitenhanzl. Nyní již bývalý kapitán juniorského týmu Tatran Strešovice nám prozradil, jak se lze stát lídrem českého florbalového top týmu, jaký to byl pocit vyhrát juniorský titul a co bylo důvodem k navrácení do Plzně.

Ahoj Fajty,

nějakou dobu jsi nebyl viděn na plzeňské palubovce. Prozraď nám, kdes tak dlouho byl.

Ahoj. Poslední tři sezony jsem strávil v Praze, kde jsem hrál za Tatran Střešovice.

S tatranskými juniory jsi vyhrál titul. Jaký to byl pocit?

Pocit to byl neskutečný. Celý tým přes sezonu makal na 120 %, každý přesně věděl, jakou má roli v týmu a co je jeho úloha, jak co nejvíce pomoct týmu. Titul byla už jen sladká odměna za tvrdou práci přes celou sezonu. Trochu mě mrzí, že jsem kvůli zranění v semifinále nemohl nastoupit ve finálové sérii, ale snažil jsem se být s kluky co nejvíce a podporovat je v posledních zápasech a samozřejmě to s nimi poté řádně oslavit.

V Tatranu jsi dělal kapitána juniorského týmu. Nyní to po Tobě převzal další plzeňský odchovanec, Matěj Šebek. Máš pro něj nějaké tipy, jak by to tam měl teď vést? Proč si myslíš, že jsou plzeňští kluci takto oblíbení na pozici lídrů?

Myslím si, že je to celkovým přístupem těch hráčů. Aby jste se dostali a prosadili v týmu jako je Tatran, je potřeba víc, než jen umět dobře vystřelit, nebo být dobrý na hokejce. Chce to určitou angažovanost, chuť se neustále rozvíjet a hlavně tvrdou dřinu. Rozdíl úrovní tady a tam je velký, takže kluci, kteří přijdou z jiných týmů, musí makat o to víc a přistupovat k tomu maximálně zodpovědně, aby se uchytili. S takovým přístupem se pak časem dostávají roli lídrů. Šebimu gratuluji a přeji mu do sezony hodně štěstí! Rady pro něj ale žádné nemám. Myslím, že je ani nepotřebuje. Umí se skvěle rozvíjet po herní i mentální stránce. Navíc když jsem byl kapitánem já, tak jsme spolu vše řešili v autě při cestě na trénink či zápas, takže si myslím, že mu nová pozice v týmu nebude dělat problém, když ví co a jak.

Bylo náročné působit v Tatranu?

Chvílemi ano. Nejhorší bylo to dojíždění. Když jsem musel trénovat i s dorostem, musel jsem už v 13:00 sedět ve vlaku. Pak se někde najíst. Pak na halu na dorost, hned potom trénink juniorů a v noci pak zase domů. Takto několikrát týdně. Naštěstí s námi v týmu hrál Vojta Šimůnek. Štěstí nebyl ani tak on, jako spíš jeho mamka, která nás vozila na každý trénink a zápas. To už tak hrozné nebylo. Když nám pak bylo 18, začali jsme jezdit sami a nemuseli jsme tolikrát otravovat rodiče. Ale šlo jen o to si vytvořit nějaký režim, na který se dalo zvyknout. Zároveň to, že můžete trénovat, hrát a být součástí Tatranu, nějakých pár hodin na cestě úplně vykompenzuje.

Co ti tento přestup dal?

Hrozně moc zkušeností. Hlavně jak pracovat na silných a slabých stránkách a jak se rozvíjet jako sportovec. Měl jsem možnost hrát s top hráči, kteří nastupují za seniorskou reprezentaci a trénovat pod trenéry jako Jirka Jakoubek nebo Milan Fridrich, což věřím, že mě posunulo dost dopředu ať už po herní, tak taktické stránce. Zároveň mě to dost posunulo i po lidské stránce. Musel jsem si nastavit nějaký režim, který jsem musel dodržovat a dost věcí tomu obětovat.

Proč ses rozhodl vrátit se do Plzně? Byl pro Tebe návrat do FbC jasná volba nebo jsi dostal nabídku i z jiných klubů?

Dokončil jsem školu a musel jsem si najít práci. V této době hledat práci a bydlení v Praze není zrovna nejjednodušší, proto jsem se vrátil domů, kde mam určitou jistotu bydlení a snazší uplatnění. Měl jsem více nabídek, ale FbC byla jasná volba. Omladil se kádr a sešla se opět moje kategorie, ze které jsem před lety odcházel. FbC má mladý, dravý tým a já jsem jedině rád, že mu mohu pomoct na jeho cestě.

Odcházel jsi jako dorostenec a zpátky jsi rovnou nastoupil do mužského Áčka. Aklimatizoval ses rychle?

Určitě ne tak rychle, jak jsem si představoval. Ani ne tak tvrdší hrou, jako spíš po taktické stránce. Byl jsem dost navyklý, že naše hra byla víc svázána taktikou, která sice fungovala, ale furt hlavní silnou stránkou byla kreativita a vnímání hry, které je tady rozdílné. Navíc se celkově chytit na nějakou společnou vlnu a zjistit, co od toho očekávám já a co ostatní v týmu. S kluky v lajně jsme si to ale rychle vyříkali a už jsme si k sobě pomalu našli cestu. Pár tréninků mě také po pár letech trápila palubovka, ale nic, na co by se nedalo rychle zvyknout.

Jak trávíš dnešní nelehkou dobu?

Momentálně jsem doma kvůli zánětu středního ucha. Jinak chodím do práce, snažím se udržet v kondici, i když je to v téhle době těžké. Co jiného se dneska dá dělat. Začal jsem ale s otužováním, kterého jsem se dost chytil a chodím se tedy pravidelně koupat.

Nějaké individuální tréninky?

Snažím se posilovat doma s vlastní vahou, mám různé core tréninky, kompenzační cvičení a samozřejmě nějaké to běhaní.

Shrň v krátkosti současnou sezonu, která stihla být odehrána. Přeci jen se Vám docela dařilo.

Vstup do sezony se nám povedl, tři výhry, ve čtvrtém zápase nás zaskočil Náchod. Můžou nás mrzet tři body, ale na druhou stranu jsme zjistili nedostatky, na kterých musíme pracovat, aby se to v pozdějších zápasech neopakovalo.

Až se nám soutěž opět rozběhne, jaký čekáš průběh?

Těžko říct. Sezona začne zase od začátku. Nevíme, jak trénují ostatní týmy. Nevíme, kdo jak bude připravený na start soutěže. Já doufám, že každý z nás doma maká, abychom to pak všichni mohli prodat na hřišti.

Partneři

Plze?
Plze?ský kraj
?eský florbal
MŠMT
M?stský obvod Plze? 3
M?stský obvod Plze? 1
Pešek technology
Účto 33
E.T.B. Solar
BSJ Group
Autoprodej Šrámek
Levná kanalizace
Atawa
LineaHome
SOS print
Česká obec sokolská
MCDAVID
Unihoc
Zone