Prague Games

O druhém prázdninovém víkendu jsme s juniory U18 a dorostenci U15 vyrazili na tradiční turnaj Prague Games, který se letos obešel bez zahraničních účastníků s výjimkou Slovenska.

U18

Turnaj pohledem trenéra Michala Brabce

Tým složený převážně z mladších hráčů, kteří v sezóně hráli dorosteneckou ligu, jsem vedl poprvé. Ještě v úterý, den před začátkem turnaje, jsme si dali trénink, na kterém jsme se po delší době seznámili s hokejkou a především pak se spoluhráči z lajny. Ještě ten den večer jsme se dopravili do Prahy a na středeční ráno nás čekal první zápas ve skupině. Na nové hale Řepy jsme prohráli 5:1 s brněnskými Bulldogs. V první polovině jsme s nimi drželi tempo, druhá už tak slavná nebyla a body jsme soupeři v podstatě odevzdali nedůrazem a nevracením se.

Druhý zápas nám po mdlém výkonu proti B týmu Tatranu přinesl první výhru v poměru 3:1.

Čtvrteční zápas jsme chtěli jednoznačně vyhrát, bohužel jsme opět nezvládli konec zápasu a remizovali s bratislavskými White Eagles. Tato remíza nám přisoudila 3. místo ve skupině a zápas s Panthers Praha, který měl určit, zda budeme dále pokračovat v A či B pavouku. Toto byl zápas, který si dle mého budou kluci dlouho pamatovat. Do zápasu jsme vstoupili jako jasní outsideři, ovšem průběh vyrovnané první třetiny tomu neodpovídal. Začátkem té druhé jsme se dostali do vedení o dvě branky a závěrečný tlak soupeře ustáli na jedničku pouze s jedním obdrženým gólem. Díky obětavému výkonu a skvělému brankáři Matoušovi jsme se tak dostali do TOP 16 turnaje. Po zápase jsme si mohli vyslechnout některé hezké nesportovní připomínky od soupeře a o to víc nás těšilo, že jsme právě tento oblíbený tým mohli vyprovodit do B play-off.

Posledním zápasem pro nás bylo osmifinále s Black Angels, na které jsme si možná až moc věřili, i když tomu výkon a hlavně bojovnost neodpovídala a s turnajem jsme se tak rozloučili stejně, jako jsme ho přivítali, tedy prohrou 5:1.

Jelikož většinu kluků vídám v zápase za sezónu doopravdy párkrát, nemohu úplně určit, jaký posun jsme herně udělali. V čem byl ale pro nás tento turnaj jednoznačně významný, tak to bylo především stmelení týmu, které bylo vidět právě v zápase s Panthers. Jednoznačně úspěšný turnaj pro tento tým.

U15

Turnaj pohledem trenéra Matouše Hrdličky

U15 měli velice silnou skupinu. Snad jen Sparta byla o něco papírové slabší a to díky tomu, že jejich nejlepší hráči hráli kategorii U16. S Havířovem jsme na úvod zahráli velice slušně a spíše by zápasu slušela naše výhra. Zápas ale skončil nerozhodně 2:2.

Zápas se Spartou rozhodně nepatřil mezi nejlehčí. Ovšem myslím si, že to byl náš nejhorší výkon na turnaji. I tak jsme uhráli výhru v poměru 5:2.

Další den nás čekal horký kandidát na titul - FBC Liberec. S týmem, který si z nedávného z turnaje v brně odvezl zlaté medaile a posléze vyhrál i celé PG, jsme drželi krok a vybičovali jsme naši hru do úplného maxima. Bohužel jsme nedokázali proměnit vyložené šance a prohráli jsme 0:2. Zápas byl ve skvělém tempu a stejně jako jsme mohli Liberec porazit třeba 3:2, taky jsme mohli prohrát 0:5. Tohle byl opravdu zápas vysoké kvality. Díky skóre jsme nakonec skončili druzí ve skupině právě za zmiňovaným Libercem. Šli jsme rovnou do osmifinále. V osmifinále nás čekal tým Galaxy BB, což byli kluci složení z Jihomoravského kraje. Další kandidát na celkově prvenství.

S Galaxy jsme hráli další těžký a hezký zápas. Po půli jsme prohrávali 0:1 a i přesto, že soupeř jich měl více, tak my jsme měli také šance. Bohužel druhá půlka začala pohromou. Ve dvanácté vteřině spadl nešťastné balón na ruku našeho hráče a z nájezdu se radovali kluci z Galaxy. I přes to, že si náš brankář na míček sáhl a projevil neskutečný reflex, tak balón jen zbrzdil. Za dalších 24 sekund to bylo 0:3 a začalo nám být hodně horko. Kluci se nevzdali a makali, ale prostě ne a ne dát branku. Ta přišla asi až pět minut před koncem na 1:3. Soupeř ale na konci zápasu proměnil přesilovku a vyhrál 1:4.

Z osmifinále se šlo dále do B pavouka. Ve čtvrtfinále jsme další den hráli proti Štírum z Českých Budějovic a nutno podotknout, že soupeř byl výborný. Skoro dvě třetiny první půle jsme nevěděli, kde nám hlava stojí a soupeř nás drtil svou ofenzivní a fyzickou silou. Opravdu to vypadalo na jasné utkání. Ovšem najednou se něco stalo a kluci jako by se probrali z popela. Začalo to nenápadně snížením na 1:3 do konce první hrací poloviny. Druhá půlka patřila nám a díky rychlým gólům jsme vyrovnali a najednou nás bylo plné hřiště. Soupeř byl najednou pod tlakem a my v euforii dali ještě tři branky a zápas otočili.

V semifinále nás čekal známý soupeř z Chebu. Cheb má tyto ročníky na velice vysoké úrovni, což poslední roky dokazuje napříč republikou. Vzhledem k vzájemným vazbám byl zápas na mládežnické poměry dost vyhecovaný se strhujícím tempem. V zápase jsme postupně navyšovali vedení na 3:0, ačkoliv obraz hry byl vyrovnaný. Cheb je silný protivník a nedal nám nic zadarmo. Nakonec z velkého tlaku už jen snížili na 1:3 a na naší straně vypukl gejzír radosti z postupu do finále.

Ve finále nás čekalo favorizované Znojmo. Zápas začal po krásném ceremoniálu s nástupem za státní hymny. Velmi opatrně a skoro do konce první půle to byla velmi vyrovnaná bitva. Nerozhodný stav se nám nepodařilo udržet a soupeř před pauzou odskočil o dvě branky. I přesto, že jsme se dostávali do zakončení, tak střelecký prach jsme nejspíš vystříleli o den dříve. Soupeř postupně zápas ovládl a vyhrál zaslouženě 5:0. I když byl výsledek po naší hře trochu krutý, tak jsme soupeři gratulovali k zisku zlatých medailí.

Chtěl bych všechny nesmírně pochválit za předvedené výkony. Na to, že jsme nebyli vůbec sehraní a tato parta teprve vzniká a utváří se, tak výkony byly na vysoké úrovni. Dokázali jsme držet krok s absolutní špičkou a to je hezký příslib do budoucna.